Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zápisky z konce unipolárního světa 20

Spirála eskalace se stále točí. Německo nyní dodává i těžké zbraně. A ukrajinský prezident vyhrožuje členům opozice. Rusko zastavilo první dodávky plynu do EU a rubl stoupá a stoupá. Co nás čeká? Článek z blogu německého novináře Mathiase Broeckerse.

article preview

Rusko se při své "Operaci Z" - mezitím na západě Zakázaná písmena; příhodně přejmenované na AZ – na Ukrajině ničení civilní infrastruktury zatím z velké části vyhýbalo, protože minulý víkend byly důležité železniční uzly a měnírny staly terčem raketových útoků. Doplňování jednotek soustředěných na východě, které bylo ještě možné po železnici, je ještě ztíženo a „těžké“ zbraně NATO, které dorazí na západ, se tam hromadí ve skladech – které, pokud nejsou opakovaně zničeny ruskými přesnými střelami, stanou se obětí černé díry ukrajinského obchodu se zbraněmi a znovu se objeví někde v Africe, na Středním východě nebo kdekoli jinde, kde se za Stinger, Javelin & Co platí dobré peníze. Jinde je potřeba i vyřazený Leopard 1 a protiletadlový tank Gepard, které chce Německo nyní prodat Ukrajině, pokud se nedostanou na frontu.
Skutečnost, že v NATOstánu stále panuje velká válečná euforie a že „experti“ a bývalí generálové ujišťují v rádiu a televizi, že několik dalších tanků a houfnic by mohlo „rozhodnout válku“, má jen velmi málo společného s realitou na zemi a mnohem více s výrokem Karla Krause o první světové válce, který zde již byl často citován: „Jak je svět řízen a veden k válce? Diplomaté lžou novinářům a věří tomu, když to čtou“.
A tak Wallace, britský ministr obrany, vytáhne z klobouku 15.000 mrtvých Rusů a 500 tanků, kterých si dodnes nikdo nevšiml, jinak by se už dávno staly virálními na sociálních sítích. Jen to leží jako natištěné. A od stejných lidí, kteří nám podstrčili „zbraně hromadného ničení“ v Iráku, „jedovatý plyn“ v Sýrii, „osvobození“ Libye a 20 let trvající „vítězství“ v Afghánistánu… ale tentokrát – velké indické čestné slovo – všechno jde správně. A je evidentní, že naši svobodu místo „v Hindúkuši“ teď musíme bránit na Donbasu až do posledního Ukrajince, protože jinak rakety Saddáma Husajna „za 45 minut“...uf...Bin Ládin a jeho Al-Káida teror...uh, samozřejmě Putin a jeho brutální hordy Rusů... vyhodí do vzduchu naše ulice a budou znásilňovat děti. Už se nemůžete dívat jinam a zůstat neaktivní... tanky, rakety…
Zhruba tak to zní a zní v současnosti, která se bouří ze západního mediálního lesa. "Ukrajina jasně věří, že může vyhrát, a všichni tady tomu věří také," zdůraznil ministr obrany USA na dnešním zasedání NATOstánu v Rammstein. Není jasné, odkud společenství věřících čerpá důvěru, ale je historicky známo, že porážka není daleko, když se odvolává na bezpodmínečnou „víru v konečné vítězství“. Skutečnost, že Německo chce vycvičit ukrajinské jednotky na nové technice před jejich odesláním na frontu, ale nechce, aby to bylo chápáno jako účast ve válce, také ukazuje vysokou míru víry, že Rusové nevypnou plynový kohoutek, pokud safari příliš mnoha německých leopardů a gepardů bude stát na jejich prahu. Kde: aktuální střelecká listina je 26.4. u  „2576 tanků a dalších obrněných bojových vozidel“ stovka dalších tanků nic nemění. Oznámil to však ministr zahraničí Lavrov, že i převoz těžké techniky na Ukrajinu je považován za nepřátelský čin. "Pokud NATO de facto vstoupí do války s Ruskem prostřednictvím zmocněnce a vyzbrojí tohoto zmocněnce, uděláte ve válce to, co ve válce udělat musíte."
Nikdo by se tedy neměl divit, když na nádraží v Polsku nebo u jiného souseda na Ukrajině brzy zavítá nepřátelská návštěva Kinžálu, což by samozřejmě znamenalo konec aliance a NATOstán by musel ukázat, co vojensky dokáže, aby na jeho místo dosadil tuto „regionální velmoc s čerpací stanicí“ (Barack Obama). Nikdo si to nemůže přát, protože to přibližuje jaderný armagedon, ale pak by nikdo neměl dál otáčet šroubem eskalace, aby se to stalo. Pokud někteří dospělí stále mohou zasahovat do vlád a komisí Evropy, měli by tak učinit naléhavě.
A to nejen z hlediska zbraní, ale také z hlediska ekonomické války, kterou chce německý ministr zahraničí „zruinovat Rusko“ – myšlenka, která může napadnout jen toho, kdo, jako náš expert na vybíjenou v geografii, evidentně nedával pozor:

Jak uvádí ZDF: „Německo bude muset platit za ruský zemní plyn až do roku 2030, i když se již nebude dovážet. Důvodem jsou takzvané dlouhodobé kontrakty s platností až 30 let, které německé firmy uzavřely s ruskou skupinou GAZPROM. Ukazuje to frontální výzkum. Celkem jde o více než 140 miliard eur.“

Skutečnost, že BASF, největší chemický závod v Evropě, uzavírá dlouhodobé kontrakty na zajištění levné energie pro svou výrobu, dává dokonalý obchodní smysl, ale běží pod titulkem ZDF „Chamtivost po ruském plynu“, což také ukazuje slabinu v geografii, protože bez ruského plynu může BASF zavřít obchod. Zatímco Robert Habeck ve své „sloužící vedoucí roli“ v USA oznamuje, že je připraven na ropné embargo „za pár dní“, braniborský premiér se považuje spíše za služebníka vlastního lidu a varuje: „Když občas napíšou o dalších třech milionech nezaměstnaných, pokud už nebudou dodávány plyn a ropa z Ruska, myslím, že je to podcenění. Musíme předpokládat, že zastavení dodávky by mělo okamžitý dopad na každou domácnost v Německu.“

Polsko a Bulharsko se dnes staly prvními, které si užily dodávky energie „bez Ruska“ poté, co Gazprom zastavil dodávky ropovodem Jamal. Stanou se tak prvními experimentálními příklady, kterými se chce Evropa v budoucnu probojovat bez energie z Východu a mohou poskytnout malou předzvěst toho, co se stane, když dojde k odpojení „Nord Stream-1“ a tím i Německa. Ale "nepanikařte", oznamuje FAZ,  protože tímto způsobem „Německo učiní rychlejší pokrok ve své nezávislosti na ruských dodávkách surovin“. Nemusíme se obávat „zničujících škod“ na ekonomice, protože „ekonomové odhadují“, že se ztrácí pouze „až 6 procent ekonomického výkonu“. No, pak to není tak špatné... a tito špičkoví ekonomové už mají Nobelovu cenu jistou: jejich koncept průmyslové společnosti, která nadále prosperuje s 94% ekonomickým výkonem navzdory nedostatku 40% energie (kterou Evropa získává z Ruska) nadále hučí s 94% ekonomickou výkonností, měla by být celosvětově žádaná.

Mezitím se uvádí, že Německo nechce dodat Leopardy, ale pouze protiletadlové tanky „Gepard“, protože podle ministryně obrany Leyenové „jsou přesně to, co Ukrajina nyní potřebuje k zabezpečení vzdušného prostoru“. Za to se jí poslušně dostalo pochvaly od amerického protějšku v Rammstein, čímž vyvedla z palebné linie svého kancléře, o kterém se už nemusí říkat, že dodával nějaké těžké zbraně. Pokud je to Olaf Scholz, kdo brzdí dodávky zbraní v semaforové vládě, jak mě nedávno ujistil zaměstnanec, pak tímto pučem své válečné koaliční partnery chytře přelstil. Tak to vidí i Bernhard z blogu "MoonOfAlabama", který staromilce ještě zná z vojenské služby:

„To, že se Scholz rozhodl nabídnout tyto místo skutečných tanků nebo obrněných transportérů, jak požadovaly USA a maskáčově-zelená strana, je pěkné východisko. Garantuje, že je Ukrajinci do konce války nebudou moci použít. Systém Gepard se svými dvěma 35mm kanóny je starý více než 50 let, ale byl dvakrát nebo třikrát modernizován. Bundeswehr vyřadil svou poslední kopii v roce 2010. Od té doby jsou ve skladu. Stále ji dobře znám z dob v Bundeswehru. Zatímco jsem byl vycvičen především jako střelec na skutečném tanku Leopard 1A3, dva lidé, které jsem znal, byli vycvičeni jako střelci na Gepardu. Byl tu však jeden velký rozdíl. Trvalo 6 měsíců výcviku, než se stal přiměřeně dobrým tankovým střelcem. Stát se střelcem na geparda trvalo 12 měsíců, včetně stovek hodin v simulátoru. Role velitele vyžadovala ještě delší výcvik. V dnešním Bundeswehru je pravděpodobně méně než deset lidí, kteří stále vědí, jak obsluhovat a udržovat geparda. Šance, že pro ně najdou německé posádky, jsou tedy mizivé. Pokud budou chtít Ukrajinci tyto zastaralé systémy skutečně využít, budou muset strávit minimálně rok výcvikem nových posádek. Jinak budou tyto věže neúčinné a málo použitelné, ale mám podezření, že žádná z těchto věží nebude nikdy dodána. O to se postarali Švýcaři, kteří vyráběli zbraně a střelivo. Neutrální Švýcarsko vetovalo reexport munice švýcarské výroby pro protiletadlové tanky Gepard, které Německo dodává Ukrajině, oznámila v úterý vláda. (...) Švýcarský státní sekretariát pro hospodářské záležitosti (SECO) potvrdil zprávu vysílačem SRF, že zabránil Německu v dodávkách munice pro tank Gepard na Ukrajinu. To všechno měl vědět kancléř Scholz. Nabídka Gepardů je spolehlivým způsobem, jak na něj zmírnit tlak, aby dodal zbraně na Ukrajinu. Je to nabídka systému, který nelze nasadit v časovém horizontu války a pro který nedokáže zajistit potřebnou speciální munici.“

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Archiv

Kalendář
<< srpen / 2022 >>