Jdi na obsah Jdi na menu
 


Důsledky sankcí: silný rubl a rostoucí chudoba v Německu

Článek německého novináře Thomase Röpera z webu Anti Spiegel.

article preview

Pamatujete si, co oznámily západní vlády na začátku ruské intervence na Ukrajině a co předpovídali západní „experti“? Řekli, že rychle zničí ruskou ekonomiku a měnu. A v médiích – ještě jednou – se všichni takzvaní experti snažili předčít v předpovídání totálního kolapsu ruské měny, bankrotu ruského státu a rychlého konce ruské ekonomiky.

A skutečně, rubl v následujících týdnech klesal, protože finanční trhy těmto pohádkám věřily. Ale o něco později rubl znovu vzrostl a dnes má mnohem větší cenu než před zahájením ruské intervence.

Kdo je poškozen ruskými sankcemi?

Překvapilo mě, že to Focus ze všech míst řešil v článku s titulkem „Rubl nejvíce roste – euro klouže: Jak můžeme do Německa přinést ještě větší inflaci“. V článku se dozvíme, že ruský rubl je měnou, která vůči euru nejvíce zhodnotila od května 2021, tedy za posledních 12 měsíců. Za posledních 12 měsíců rubl vůči euru posílil o celých 27,9 procenta, tedy téměř o třetinu.

Vidíme to ve všech oblastech: sankce poškozují Rusko, ale mnohem více škodí evropským zemím. Ceny v Evropě rostou, Der Spiegel právě napsal pod titulkem „Strach ze sociálních nepokojů kvůli válce a pandemii – jde Německo na barikády?“ zveřejnil podrobný článek o rychle rostoucí chudobě v Německu díky rostoucím cenám. Článek byl o tom, jak se zdvojnásobil počet lidí závislých na jídle zdarma z potravinových bank. A můžete si tam přečíst např.:

„Ceny rajčat a okurek v Německu od začátku roku 2020 vzrostly zhruba o 44 procent. Slunečnicový olej a podobné oleje zdražily téměř o 36 procent. Vejce nyní stojí o 20 procent více. Náklady na vytápění explodovaly. Benzin stála dvě eura a více, nafta je ještě dražší.“

A samozřejmě, Der Spiegel moc dobře ví, kdo za to může:

"Putinova válka nás všechny učinila chudšími – z dlouhodobého hlediska," říká Andreas Peichl, který se zabývá výzkumem distribuce bohatství v Ifo Institute.

Převádějte vinu na ostatní

To je samozřejmě nesmysl, protože „Putinova válka“ nikoho v Německu neochudila. Němci za to vděčí výhradně Evropské komisi, která se o zdražování postarala svými sankcemi. Zejména sankce vůči ruským bankám vedly k téměř zastavení obchodu mezi EU a Ruskem. Důvodem je, že nikdo nepřijímá objednávky na zboží, když neví, zda je lze následně zaplatit, nebo zda budou platby zakázány novými sankcemi. A nikdo neplatí za zboží předem, když neví, zda toto zboží bude doručeno nebo zda příští týden skončí na sankčním seznamu.

Pohádka o údajně slabé ruské ekonomice se momentálně vytrácí ve vzduchu, protože Rusko je jedním z nejdůležitějších dodavatelů pro mnoho zboží v Evropě. To se týká mnoha potravin, jako je slunečnicový olej nebo pšenice, ale také hnojiva, která zemědělství v EU naléhavě potřebuje. A protože výroba hnojiv je velmi energeticky náročná a Rusko je také jedním z nejvýznamnějších evropských dodavatelů energie, nemůže to EU kompenzovat ani zřízením vlastního průmyslu hnojiv, protože evropská hnojiva by byla kvůli rostoucím cenám energií cenově nedostupná.

Takže bídu, kterou každý v Evropě cítí ve svých peněženkách, si každý vytvořil sám a zlý Putin za ni nemůže. A pokud nyní namítáte, že z morálního hlediska EU neměla jinou možnost než sankcionovat Rusko, a že lidé nyní musí být ochotni zaplatit „nevyhnutelnou“ cenu v boji za „západní hodnoty“, pak mám otázka: Kde byl boj za tyto „západní hodnoty“, když USA zahájily válku proti Iráku, která byla založena na lži a porušovala mezinárodní právo a povraždila až milion iráckých civilistů? Proč pak EU neuvalila tvrdé sankce na USA, nevyhostila americké diplomaty a fakticky nezastavila obchod s USA?

Tento jednoduchý příklad ukazuje, jak falešný je argument, že za všechno může „Putinova válka“. Evropské vlády, a především Evropská komise, mohou za bídu, která přinesla do Evropy raketový růst cen elektřiny a tepla ještě před začátkem „Putinovy ​​války“ zkrácením dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu z Ruska resp. burza má nastaveno obchodování s plynem. Nyní se Evropská komise nenechala odradit a zavádí sankce proti Rusku, kterými EU trpí více než Rusko. Jinými slovy, sankce EU uvalí sama na sebe.

Jak snadno se tomu všemu dalo zabránit

Hlavním důvodem ruské intervence na Ukrajině bylo to, že Západ chtěl přivést Ukrajinu do NATO a pod rouškou „výcvikových misí“ a „vojenských poradců“ už na Ukrajině umístil tisíce vojáků NATO. Rusko v polovině prosince požadovalo od USA a NATO vzájemné bezpečnostní záruky, včetně toho, že Ukrajina nebude přijata do NATO a že v zemi nebudou umístěny jednotky NATO.

Rusko tehdy dalo velmi jasně najevo, že v případě neúspěchu jednání bude reagovat „vojensky“. Poté, co zejména NATO arogantně odmítlo byť jen vyjednávat, nemohlo se nikdo divit, že Rusko vojensky zasáhlo. Arogantní odmítání NATO bylo dílem i evropských politiků. Každý, kdo dnes v Evropě trpí rostoucími cenami, si musí položit otázku (a zejména jejich vlády), zda mu členství Ukrajiny v NATO stálo za to. Skončil by svět, kdyby Ukrajina zůstala neutrální zemí? Sotva, ale poté, co Západ odmítl o tomto problému s Ruskem byť jen diskutovat, nás poslech západních politiků, kteří mluví o použití jaderných zbraní, přibližuje možný soudný den o velký krok. A ano, i když západní média tvrdí opak, ruští politici nemluví o možnosti použití jaderných zbraní, západní politici ano.

Kdybychom měli skutečný tisk...

To vše zná každý odborník, ale západní média to vykreslují úplně jinak. Kdyby v Německu existoval svobodný a kritický tisk, tisk by každý den vládě kladl následující otázky: Stálo to za to? Proč vláda svými rozhodnutími ničí skromný blahobyt lidí v Německu? Je to všechno skutečně v zájmu lidí v Německu?

Nebo by bylo v zájmu lidí v Německu (a mimochodem i na Ukrajině) trvale zabránit Ukrajině ve vstupu do NATO a zabránit tak „Putinově válce“? Pak by se nic z toho nestalo, protože kdyby na Ukrajině a v Německu neumírali žádní lidé, neměli bychom takovou bídu, jakou právě teď vidíme vyrůstat.

Ale bohužel v Německu nemáme svobodný a kritický tisk, máme synchronizovaný tisk, pro který jsou geopolitické zájmy USA mnohem důležitější než zájmy lidí v Německu, tedy než zájmy jejich vlastních čtenářů.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Archiv

Kalendář
<< srpen / 2022 >>